Recenzní řízení

Recenzní řízení (angl. peer review) je rigorózní proces, během něhož odborníci hodnotí kvalitu článku vzniklého na základě vědeckého výzkumu. Obvykle článek posuzují minimálně dva nezávislí odborníci z oblasti, které se text týká.

Recenzní řízení je ve vědě zásadní, protože výrazně eliminuje články založené na nekvalitním výzkumu a odhaluje nedostatečně popsaný postup bádání. Často probíhá ve více kolech: první kolo většinou odhalí největší slabiny článku, například přílišná zjednodušení nebo opomenutí zdánlivě samozřejmých detailů.

Po obdržení recenzí rozhoduje editor časopisu o dalším postupu. Možnosti jsou: přijetí článku bez úprav (velmi vzácné; přijetí článku bez jakýchkoli návrhů na úpravy v textu obvykle svědčí o nekvalitním recenzním řízení), požadavek na drobné úpravy (minor revision), rozsáhlejší přepracování (major revision) nebo zamítnutí článku (reject).

Recenzní řízení může být časově náročné a běžně trvá několik měsíců. Proto by vědecké články měly být detailní a jednoznačně napsané, aby recenzenti měli co nejméně prostoru pro kritiku z důvodu nejasností či opomenutí.

Příklad

Vědecký článek shrnující výzkum kutnohorského ornitopodního dinosaura Burianosaurus augustai popisoval jeho anatomii, srovnával ji s jinými známými ornitopody a prezentoval výsledky analýz příbuzenských vztahů v rámci těchto dinosaurů. Po dokončení byl zaslán redakci časopisu Journal of Systematic Palaeontology, vydávaného londýnským Přírodopisným muzeem. Editor článku nejprve zhodnotil, zda má smysl ho poslat k recenznímu řízení – velká část článků totiž neprojde ani tímto úvodním filtrem.

Článek následně obdrželi dva recenzenti, kteří mohli zůstat anonymní nebo autorům odhalit svou identitu. V případě výzkumu burianosaura se oba rozhodli svou identitu zveřejnit. Jejich recenze, zaměřené na odhalení případných nedostatků, byly pozitivní, a editor se rozhodl článek přijmout k tisku.