Katastrofa na konci křídy měla jen omezený vliv na paryby

Výzkumníci z Univerzity ve Swansea (Wales, Spojené království) se svými kolegy zhodnotili vliv, jaký měl dopad planetky na konci křídového období na populace tehdejších žraloků a rejnoků. Zatímco celkově při této události vyhynulo kolem 75 % tehdejších druhů, tuto katastrofu z doby před 66 miliony let si spojujeme zejména s drastickými účinky, které proběhly na souších (např. vymření neptačích dinosaurů).

Život v mořích a oceánech byl rovněž těžce zasažen (vyhynuli například všichni velcí mořští plazi ze skupiny plesiosaurů a mosasauroidů), ohledně ryb a paryb však zůstávají naše informace nekompletní a kusé. Nová vědecká práce, která byla oficiálně publikována 22. ledna 2026 v periodiku Current Biology nám však může mnohé prozradit.

Tým podepsaný pod touto odbornou prací nyní zhodnotil proměny biodiverzity paryb za posledních 145 milionů let, tedy v průběhu celé křídové periody i kenozoické éry. Zajímavým zjištěním bylo například to, že druhová rozmanitost této skupiny dosáhla přibližně současných hodnot již v období rané křídy před víc než 100 miliony let a na přelomu křídy a paleogénu (při katastrofě K-Pg) se snížila přibližně jen o 10 %. Tyto ztráty ale byly evoluční radiací rychle doplněny a absolutní vrchol v druhové rozmanitosti žraloků a rejnoků nastal v období eocénu před zhruba 40 až 50 miliony let. Tehdy zřejmě oceány nabízely ještě více ekologických nik než dnes a paryby měly v té době nejméně o 40 % více druhů než v současné době.

Vedoucí výzkumu Dr. Catalina Pimientová z University ve Swansea se svými kolegy vytvořila dosud nejkompletnější dataset výskytu rejnoků a žraloků v globálním fosilním záznamu a následně jej podrobila detailnímu výzkumu při použití moderních výzkumných metod, které již dokážou přizpůsobit výsledky zkreslením způsobeným například menším výskytem fosilií v dané oblasti, nadprůměrně dobře reprezentovaným oblastem a geologickým obdobím apod. Výsledkem je zatím nejpřesnější „mapa“ vývoje a globálních i lokálních evolučních trendů u paryb v dějinách paleontologie.

Mimo jiné nám nově vytvořené evoluční schéma ukazuje, jak moc by tato nesmírně starobylá a fascinující skupina mořských obratlovců mohla být ohrožena v budoucnu, kdy se k celkovému vývojovému trendu snižování biodiverzity v posledních 40 milionech let přidává i bezprostřední ohrožení ze strany člověka a jeho činnosti.

Úvodní ilustrace znázorňuje žraloka spanilého (Carcharhinus amblyrhynchos). Autorem je Kevin Lino (NOAA Photo Library, CC BY 2.0).