Prototaxites – případ neznámé identity

S výškou kolem osmi metrů a šířkou dosahující jednoho metru byla sloupcovitá prapodivnost jménem Prototaxites po většinu doby své existence největším organismem, který existoval v suchozemských prostředích naší planety. Nejstarší zástupce prototaxitů známe už ze svrchního siluru, z hornin starých přibližně 420 milionů let. Ty nejmladší naopak ze svrchního devonu, z hornin starých asi 370 milionů let.

Přestože byl první fosilní materiál prototaxitů objeven před více než 180 lety, poprvé studován před více než 165 lety a dnes k nim řadíme poměrně značné množství druhů, stále se jedná o jednu z největších paleontologických záhad. Vůbec totiž netušíme, s čím máme do činění.

Prototaxites je poměrně složitý organismus, takže není pochyb o tom, že se jedná o zástupce eukaryotů. Dřívější výzkumy už přesvědčivě ukázaly, že o rostliny či řasy se nejedná. Více než dvě dekády se pak zdálo nejpravděpodobnější, že Prototaxites představuje gigantickou houbu, snad raného zástupce Ascomycota (čili vřeckovýtrusných hub).

Nová studie, jež vznikla na základě výzkumu vedeného Corentinem C. Loronem a Alexanderem J. Hetheringtonem z Univerzity v Edinburghu, nás ovšem opět posouvá směrem vzad. Poměrně přesvědčivě totiž ukazuje, že Prototaxites houbám strukturně ani chemicky podobný příliš není.

Dle autorů nové práce je patrně nejvhodnější považovat prototaxity za zástupce dosud neznámé, zcela vyhynulé skupiny eukaryot. V takovém případě nám ovšem chybí jakékoli informace o evoluční historii skupiny, která by musela vzniknout již stovky milionů let před prvními prototaxity. Pokud tomu tak skutečně je, s největší pravděpodobností nás ještě čekají mnohé pozoruhodné nálezy. Tak to totiž v paleontologii zpravidla bývá.

Úvodní ilustrace znázorňuje druh Prototaxites taiti ze spodního devonu Skotska. Autorem je Matt Humpage (Northern Rogue Studios).